Znát své limity: proč slepice nemůže snést tisíce vajec za rok

Znát své limity: proč slepice nemůže snést tisíce vajec za rok

Ptáci prošli během evoluce řadou pozoruhodných změn. Pro létání se jim vytvořily vzdušné vaky v těle, pneumatizované (odlehčené) kosti a jejich tělo je kryto peřím místo srsti, což pomáhá snižovat hmotnost a zvyšovat aerodynamiku. Na rozdíl od savců mají navíc obvykle pouze jeden funkční vaječník a jeden vejcovod místo dvou. Tento výrazný evoluční kompromis ušetřil hmotnost, ale zároveň znamená určité limity v rámci jejich reprodukce.

V době, kdy jsem ještě přednášel jako doktorand na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU v Praze, jsem měl spolu s některými kolegy oblíbenou otázku pro studenty. A to sice, kolik můžeme mít vajec od jedné slepice za rok (reálně, nebo potencionálně), při její maximální možné produkci. Většinou studenti snášku významně podhodnotili a odhadli snášku na 100 vajec za rok (což u některých čistokrevných plemen může být i reálný stav), mnohem častěji jsem se však dozvěděl, že nosnice snesou tisíce vajec ročně, což by znamenalo snést i několik vajec denně. O tom by asi snil každý chovatel slepic, není to ale možné. Víte proč?

Reprodukční anatomie ptáků: jeden vaječník a vejcovod

Pro správnou odpověď musíme mít znalosti z anatomie a fyziologie. U většiny ptáků, včetně slepic, se během embryonálního vývoje vyvíjejí dva vaječníky a dva vejcovody, ale v dospělosti zůstává pouze levý vaječník a levý vejcovod funkční. Pravý vaječník a vejcovod zaniká již během embryonálního vývoje. V praxi to znamená, že slepice má jen jeden systém, který produkuje a vytváří vejce.

Druhou důležitou částí odpovědi je doba, za kterou slepice vejce po ovulaci snese

Celý proces tvorby vejce je časově omezený. Začíná ovulací zralého Graafova folikulu, kdy se žloutek uvolní z vaječníku do vejcovodu. Následuje postupné obalení bílkem, tvorba membrán a nakonec skořápky, která je časově náročnější částí – ve vejcovodu tráví slepice při tvorbě skořápky obvykle 15–18 hodin, protože ukládání minerálů a formování pevné, chráněné skořápky je pomalý a složitý proces. Celkově trvá tvorba jednoho vejce od ovulace po snesení přibližně 24–26 hodin.

Fáze tvorby vejce — krok za krokem

Proces lze rozdělit na několik hlavních fází:

1. Ovulace a uvolnění žloutku
   Žloutek se vytvoří a dozraje ve vaječníku. Jakmile je připraven, uvolní se a vstupuje do vejcovodu.
2. Nálevka vejcovodu
   Žloutek je zachycen nálevkou vejcovodu. Tato fáze je krátká, ale zásadní, protože zde dochází k případnému splynutí spermie s žloutkem — tedy k oplození.
3. Bílkotvorné kličky

V bílkotvorných kličkách se tvoří bílek kolem žloutku. Tento úsek trvá několik hodin a vytváří základní výživové vrstvy vajíčka.

1. Krček vejcovodu – membrány bílkových blan
   Během další fáze se přidávají vnitřní a vnější bílkotvorné membrány, které drží obsah vejce pohromadě.
2. Děloha – tvorba skořápky
   Nejdelší část procesu. Zde se postupně ukládá uhličitan vápenatý a vytváří pevná skořápka, která je konečnou fází.
3. Pochva a snášení
   Poslední částí je formování kutikuly (ochranné vrstvy) a následné vyložení vejce ven, skrze společný otvor (kloaku).

Proč tedy nemůže snést tisíce vajec?

Kdyby slepice měla snášet více než jedno vejce denně, musela by v zásadě proces, který trvá kolem 24–26 hodin, zrychlit nebo mít teoreticky funkční oba vaječníky s vejcovody. Další problém by pak nastal s prostorem v dutině břišní, kde se vejce vytváří. Biologický limit snášky tedy teoreticky odpovídá počtem dnů v roce, musíme však brát v úvahu další jevy jako je snáškový cyklus.

Závěrem

Dnešní vysoce prošlechtěné linie slepic dokáží snést 300–320 vajec za rok, pokud jsou zajištěny optimální klimatické podmínky, kvalitní výživa a vhodný světelný režim. Tento výkon je výsledkem cíleného šlechtění a aplikace moderních poznatků z genetiky a chovu drůbeže. Když se podíváme do starých knih a časopisů, chovatelé z minulých dob považovali za úspěch slepici se snáškou 150–180 vajec ročně – tedy téměř poloviční, než jakou dnes dokáží produkovat moderní nosnice.