Velikost vajec a efektivita produkce: když velikost není vše

Přijde vám pštrosí vejce obrovské? Po přečtení tohoto článku možná změníte názor. Velikost vajec je totiž relativní – záleží nejen na absolutní hmotnosti, ale i na velikosti a produkční schopnosti nosnice. Zaměříme se na tři typické zástupce hrabavé drůbeže, kteří se mohou zdát nesrovnatelní, ale mají jedno společné: snášejí vejce.

Pštros africký

Pštros africký (Struthio camelus) je největším i nejrychlejším ptákem na světě. Dospělý samec dorůstá až 2,7 metru a váží kolem 150 kilogramů, samice jsou menší, přibližně kolem 100 kilogramů. Velikost jejich vajec je na první pohled impozantní – jedno vejce váží kolem 1 200 gramů. Roční produkce je však nízká, obvykle 40–100 vajec za snáškovou sezónu, což výrazně snižuje efektivitu výtěžnosti vaječné hmoty vzhledem k tělu a krmivu.

Slepice domácí

Slepice domácí (Gallus gallus domesticus), zejména komerční nosné hybridy, mají dospělou hmotnost kolem 1,7–2,2 kg. Jejich vejce váží v průměru 60 gramů a roční snáška dosahuje 280–300 vajec. Díky vysoké a pravidelné snášce představují stabilní zdroj vajec a jejich efektivita v přeměně krmiva na vaječnou hmotu je vysoká.

Japonská křepelka

Nejmenším zástupcem je japonská křepelka (Coturnix japonica), ale svou snáškou často předčí oba výše zmíněné druhy. Nosnice snáší 280–320 vajec ročně, přičemž průměrná hmotnost vejce je 10 gramů. Dospělá nosná křepelka váží kolem 160 gramů, což znamená, že ve srovnání s tělem má velmi vysoký poměr produkce vajec. Spotřeba krmiva je přitom velmi nízká, což dělá z křepelek velmi efektivní zdroj vaječné hmoty.

Z tabulky je patrné, že největší poměr hmotnosti vejce k tělu má japonská křepelka, a to 6,25 %. Na druhou stranu nejvyšší výtěžnost vůči přijatému krmivu vykazuje slepice, s hodnotou téměř 50 %. To znamená, že téměř polovinu denní krmné dávky slepice přemění přímo do tvorby vejce, a proto je u chovu slepic klíčové dbát na kvalitní a vyváženou výživu.

Konečně známe vítěze!

Ačkoliv pštros je největší pták světa a jeho vejce patří k největším vůbec, z hlediska poměru k tělu a k přijatému krmivu vyhrává nejmenší soutěžící – japonská křepelka. Z hlediska efektivity produkce, poměru tělesné hmotnosti a přijatého krmiva je absolutním vítězem, a David opět poráží Goliáše.

A co pták Kivi?

Již mimo soutěž, ale zařadíme ještě posledního účinkujícího. Kivi hnědý (Apterygliformes) je druk ptáka endemitně se vyskytujícím na Novém Zélandu. Velikost dospělého jedince je pak kolem 2–3,3 kg, podle druhu. Mimo soutěž Kiviho řadím z důvodu extrémně nízké snášky, za snáškový cyklus snese totiž zpravidla jen jedno, vyjímešně dvě vejce. 

Nejedná se ale o obyčejné vejce. Poměr hmotnosti vejce k tělesné hmotnosti je totiž enormní. Jeho vejce může vážit přibližně 15–20 % tělesné hmotnosti nosnice, což z něj dělá jedno z nejextrémnějších poměrů v celém živočišném světě. Například pštros africký by tak musel snášet vejce o hmotnosti  15–20 kilogramů. Slepice pak vejce o hmotnosti 300–400 gramů.