Kohout v hejnu: nutnost, nebo zbytečný přežitek?

Kohout do chovu slepic přirozeně patří. Nejen kvůli oplození vajec, v případě líhnutí kuřat, ale i jako důležitý prvek, který ovlivňuje chování, klid a fungování celého hejna. Každé hejno totiž potřebuje svého vedoucího. Pokud kohout chybí, tuto roli často přebírá jedna z dominantních slepic.

U takové slepice lze někdy pozorovat výraznější projevy dominance, včetně nápadnějšího vývoje hřebene nebo chování typického spíše pro kohouta. V některých případech se u těchto dominantních nosnic může objevit i kolísání snášky, což je pravděpodobně dáno zvýšenou zátěží a stresem spojeným s „vedením“ hejna, nikoliv samotnou absencí kohouta jako takovou.

Pohoda a stabilita hejna

Jedním z hlavních přínosů kohouta je jeho vliv na celkovou pohodu slepic. Hejno s kohoutem bývá často klidnější, méně konfliktní a lépe organizované. Kohout přirozeně zastává roli vůdce, slepice se na něj orientují a mezi jednotlivými kusy dochází k menším třenicím.

Tento klid se pozitivně promítá nejen do chování hejna, ale často i do celkové kondice slepic.

Ochrana a ostražitost

Kohout má silně vyvinutý ochranný instinkt. Zvláště v chovech s volným nebo větším výběhem dokáže slepice včas upozornit na hrozbu, svolat je do bezpečí a v některých případech se predátora pokusit i odehnat.

Typickými hrozbami jsou draví ptáci, lišky nebo jiná škodná. I když kohout není zárukou stoprocentní ochrany, jeho přítomnost může významně snížit riziko ztrát.

Kohout jako ozdoba chovu

Nelze opomenout ani vzhledovou stránku. Kohout je zpravidla výrazně barevnější a majestátnější než slepice. U většiny plemen je patrný pohlavní dimorfismus, tedy zřetelný rozdíl ve vzhledu samce a samice.

Rozdíly se projevují především ve zbarvení, stavbě těla, typu a délce peří i celkovém postoji. Kohout tak přirozeně poutá pozornost, láká slepice a pro chovatele může být i příjemným estetickým zpestřením dvorku.

Výběr kohouta je na chovateli

Pokud neplánujete chov čistokrevné drůbeže, je výběr kohouta zcela ve vašich rukou. Existuje široká škála plemen, která se liší velikostí, zbarvením i typem peří. Každý si tak může vybrat kohouta nejen podle užitkovosti, ale i podle vzhledu a charakteru, který mu do chovu nejlépe zapadne.

Dobrým zdrojem inspirace jsou chovatelské výstavy. Kromě možnosti vidět různá plemena naživo a získat cenné zkušenosti přímo od chovatelů jde často i o příjemně strávený víkendový den s rodinou. A není výjimkou, že si z takové akce odnesete i novou ozdobu dvorku.

Časté mýty o kohoutech v hejnu

V rámci laické veřejnosti se často setkáte s názorem, že v oplozených vejcích (v chovech s kohoutem) můžete nalézt oplozená vejce. Ve většine případů se jedná o pouhou neznalost. Opravdu se může stát, že ve vejci po rozbití nalezneme různé útvary, připomínaiící embryo.

Nejčastěji jde o chalázový bílek, tedy přirozenou součást vejce, která vytváří tzv. chalázová poutka a slouží k fixaci žloutku. Tato struktura je nezbytná pro správný vývoj embrya, pokud by k němu došlo.
Další možností jsou estetické vady vajec, například masová nebo krevní skvrna. Tyto vady nemají vliv na poživatelnost vajec a představují pouze vzhledovou odchylku. Tématu vad vajec se budeme podrobněji věnovat v samostatném článku.

Je pravdou, že vejce pocházející s chovu, kde je přítomen kohout jsou často oplozená, při pravidelném sběru vajec však nemáte šanci poznat, zda tomu tak je či ne. Poznali by jste to v případě nalíhnutí vajec, kdy došlo k zahájení inkubace vajec - řádově několik dní. Tomu při pravidelném sběru vajec zcela zabráníte. Navíc oplozená - pravidelně sbíraná, čerstvá vejce - jsou zcela běžně jedlá a nijak se neliší od vajec neoplozených.

Nevýhoda moderní doby: kokrhání

Kokrhání kohouta je pro venkov tradičním zvukem, který ke statkům po generace patřil. V dnešní době ale může představovat problém, zejména v hustší zástavbě.

Četnost a intenzita kokrhání je výrazně ovlivněna okolním prostředím. Pokud se v okolí vašecho chovu nenachází další chovy slepic s kohout, nemají mezi sebou potřebu soupeřit a kokrhání bývá méně časté. Naopak v místech, kde je kohoutů více, se mohou navzájem „překřikovat“, což vede k hlasitějšímu a častějšímu projevu.

Před pořízením kohouta je proto vhodné zvážit místní podmínky, hustotu zástavby i vztahy se sousedy.

Shrnutí

Kohout nemusí být součástí každého chovu, rozhodně ale nejde jen o zbytečný přežitek. Přináší klidnější hejno, přirozenou ochranu, lepší sociální rovnováhu a zároveň může být výrazným estetickým prvkem chovu. Je však důležité počítat i s jeho kokrháním a přizpůsobit tomu podmínky i okolí.