Obilí nebo kompletní směs?

Kompletní krmná směs nebo statková krmiva?

Řada drobných chovatelů krmí hlavně statkovými krmivy – typicky pšenicí, ječmenem, ovsem nebo kukuřicí – a zároveň všemi zbytky z kuchyně. Chápu to, sám jsem tak začínal. Je to levné, známé od našich babiček a dědečků, a člověk má pocit, že „nic nevyhazuje“.

Ale pokud chceme mít z chovu opravdový užitek – kvalitní maso nebo vejce – je potřeba se na krmení podívat trochu jinak. Nejen z pohledu ceny, zvyku a pohodlnosti, ale i z hlediska výživové hodnoty.

Obilí, zahrada a kuchyň: co funguje a co už ne

Základem domácího krmení bývá nejčastěji pšenice, ječmen, kukuřice, vařené brambory nebo obilné šroty. V konečném důsledku to chápu, ale je nutné si uvědomit, že řada obilnin a okopanin není pro zvířata všespásná. Krmit je dlouhodobě, nebo jen formou monodiety (například pouze pšenicí), zkrátka nestačí.

Taková „monodieta“ zvířatům dodává hlavně energii, ale postrádá řadu klíčových složek, jako jsou:

• vápník, fosfor, sodík a další minerály,

• esenciální aminokyseliny (např. lysin, methionin),

• vitaminy A, D3, E a skupiny B,

• vláknina a rostlinné oleje ve správném poměru.

Výsledkem může být nižší snáška, slabší skořápky, pomalejší přírůstky nebo horší kvalita masa. Nadbytečný poměr energetických krmiv (typicky vařené brambory, kukuřice) způsobuje u zvířat ztučnění, což negativně ovlivňuje reprodukční vlastnosti – u nosnic snášku, u králíků a prasat správnou ovulaci.

Jiný případ je u zeleného krmiva – natě, tráva, listy – které je výborným doplňkem a v sezóně jeho zařazení do krmné dávky je jednoznačným plusem domácího chovu.

To samé platí pro zelený bioodpad z kuchyně – zbytky zeleniny, natě. Mnoho chovatelů však sklouzne ke kompletnímu zkrmování zbytků, nehledě na složení. Řada z nich do krmné dávky nepatří – zejména u nosnic. Některé zbytky (slané, tučné, zkvašené, jinak znehodnocené) mohou spíše škodit. Co slepice sezobou, se totiž často projeví ve vejcích. Ne nadarmo se například v chovu nosnic nepoužívá rybí moučka – vejce by pak měla rybinovou příchuť.

Další problém je, že u vlhkého či mokrého krmení dochází velmi rychle ke zkáze – kvašením nebo plesnivěním. To není vhodné ani z hlediska výživy zvířat, ani jejich zdraví.

Rizika nevhodných zbytků

Používání nevhodných kuchyňských zbytků nebo nadbytku statkových krmiv může vést k celé řadě problémů, nejen zdravotních, ale i kvality výsledných produktů.

Tučné a mastné zbytky – nadměrný přísun tuku mění poměr mastných kyselin ve žloutku, snižuje obsah některých aminokyselin a zvyšuje riziko ztučnění.

Slané zbytky – nadbytek soli zatěžuje ledviny, narušuje vodní rovnováhu a ovlivňuje chuť, konzistenci i pevnost skořápky.

Plesnivé nebo zkvašené zbytky – přímo ohrožují zdraví: trávicí potíže, průjmy, nechutenství nebo vážnější zažívací poruchy.

Chléb pro králíky – i když vypadá v pořádku, často obsahuje mikroskopické plísňové spory, které mohou způsobit nadýmání, průjmy nebo záněty trávicího traktu. Přemíra škrobu navíc zatěžuje citlivé trávení.

Další rizika zahrnují narušení rovnováhy minerálů – například přebytek sodíku nebo fosforu může omezit vstřebávání vápníku a ovlivnit pevnost skořápky u nosnic. V některých případech se mohou do produktů dostat nežádoucí látky – zbytky kuchyňské chemie, konzervanty nebo těžké kovy.

Řešení: Nevhodné zbytky je lepší kompostovat, kde organicky poslouží dál, než je dávat zvířatům.

„Ferrari" v kurníku aneb proč nestačí krmit jen pšenicí!

Řada chovatelů chová vysokoužitkové nosnice (například ISA Brown, Lohmann Brown, Dominant, Hisex), které samy o sobě nejsou levnou záležitostí. Pokud jsou ale krmené převážně pšenicí nebo jiným jednostranným krmivem, jejich genetický potenciál zůstává z velké části nevyužitý – zatímco při vyvážené výživě mohou dosahovat zhruba 300–320 vajec ročně, při krmení převážně obilím to často bývá jen 180–220 vajec ročně. Rozdíl tedy může činit i více než 100 vajec za rok na jednu nosnici, což má výrazný ekonomický dopad.

Na druhou stranu není problém krmit pšenicí, pokud k ní přidám vhodné premixy nebo vitamínové/minerální doplňky (balancery s esenciálními aminokyselinami, vápníkem, vitaminy A/D3/E a skupinou B). Tím se krmná dávka vyváží a nosnice mohou svůj genetický potenciál plně využít. Je to však další náklad i práce navíc pro chovatele – a proto mnoho lidí raději volí hotové kompletní směsi, kde je tato rovnováha už vyřešena.

Kompletní směsi: pohodlí, jistota a výsledky

Pohodlnější a komplexnější alternativou ke statkovým krmivům jsou kompletní krmné směsi (KKS). Řeší jeden hlavní problém – pokrývají celou výživu od A do Z. Jsou sestaveny na základě testování a zootechnických znalostí, a vyhovují konkrétním druhům zvířat. Nemusíte nic míchat, přepočítávat nebo řešit chybějící složky.

Moderní směsi často neobsahují chemii, barviva a často ani GMO – ideální pro chovatele, kteří chtějí „čistší“ krmení, ale zároveň nechtějí riskovat nedostatky nebo zdravotní problémy.

Opravdu chceme dávat zvířatům to, co zbylo?

Nad krmením pro psy nebo kočky přemýšlíme více než kdy dřív – hledáme kvalitu, složení, zdroj masa. Přesto u slepic nebo králíků se často spokojíme s tím, co dům dal. Investice do kvalitního krmení se však jednoznačně vrací – v užitkovosti, kvalitě vajec a masa, ale i ve zdraví a kondici zvířat.

Shrnutí

Výhody kompletních směsí:

• vyvážená výživa → lepší snáška, rychlejší růst

• pohodlné krmení bez přepočtů a rizik nedostatků

• některé směsi bez GMO, chemie, barviv

• dlouhodobě levnější vzhledem k výsledkům (vejce, maso)

• vyšší zdravotní jistota zvířat

Nevýhody statkových krmiv a kuchyňských zbytků:

• jednostranná výživa, chybí vitamíny a minerály

• kuchyňské zbytky často slané, mastné, nevhodné

• rychle kvaší, plesniví → zdravotní riziko

• nižší užitkovost a kvalita produktů

• krmení „co dům dal“ se ve výsledku může prodražit