Barva slepice neznamená barvu vajec – ale ušnice možná ano!

Barva vaječné skořápky je jedním z prvních znaků, podle kterého si chovatel všimne rozdílů mezi plemeny či užitkovými hybridy slepic. Nejčastěji se setkáme s bílými a hnědými vejci, ale v moderních drobnochovech je stále více populárnější chov nosnic "exotickou barvou vajec". Dnes již není novinkou, že slepice snáší čokoládově hnědá, zelená či tyrkysová vejce. Barva skořápky sama o sobě neovlivňuje jakost ani chuť vajec, přesto hraje roli estetickou i praktickou a může sloužit jako orientační znak pro výběr plemen.

Co určuje barvu skořápky? Pigmenty!

Barvu vajec tvoří pigmenty, které se ukládají během poslední fáze tvorby vejce ve vejcovodu slepice:

• Protoporfyrin – zodpovídá za hnědé a červenohnědé odstíny. Světle či tmavě hnědá vejce vznikají díky množství a distribuci tohoto pigmentu.

• Biliverdin – dává modré a zelené odstíny. Kombinací biliverdinu a protoporfyrinu vznikají například zelená nebo tyrkysová vejce.

• Bílá vejce – neobsahují výrazný pigment; jejich skořápka je výsledkem absence pigmentace, nikoli horší kvality.

Pigmenty se ukládají až v posledním úseku vejcovodu těsně před snesením vajíčka. Barva je tedy geneticky daná, ačkoliv výživa, prostředí a zdraví slepice mohou ovlivnit intenzitu zabarvení. Toto je důležité především pro výstavní chovatele. U některých čistokrevných plemen slepic se nehodnotí jen to, jak slepice odpovídá plemenému standartu (fenotyp), ale také barva a sytost skořápky - typickým příkladem je plemeno maranska.

Barva ušnic jako orientační znak

Zajímavým vodítkem pro chovatele je barva ušnic slepice. Ušnici nalezneme těsně pod zvukovodem slepice, jedná se o malé ale výrazné kožní útvary specifického zbarvení. Obecně platí, že:

• Slepice s bílými ušnicemi snášejí převážně bílá vejce (například plemeno leghorn, vlaška, minorka)

• Slepice s červenými ušnicemi bývají nositelkami hnědých vajec (například hempšírka, australka, bílefeldka, faverolka)

• U méně tradičních plemen nebo hybridů, která snášejí modrá či zelená vejce, je barva ušnic různá - často má však perleťové zbarvení (bílý základ s nádechem perletě). Nejznámnějším příkladem plemene snášející zelená vejce je araukana.

Produkční chovy a hybridní linie

Produkční farmy, které se zaměřují na produkci nosnic pro drobnochovy, často využívají přirozené zbarvení čistokrevných plemen. Typicky jde o zmíněné maransky nebo araucany. Cíleným šlechtěním a křížením s užitkovými typy vznikají užitkové hybridy, které kombinují vysokou snášku s atraktivní barvou skořápky. I když jde o stejný produkt z hlediska výživy (vejce jako vejce), popularita těchto nosnic stále roste.

Vejce se zelenou, modrou či čokoládovou skořápkou jsou nejen vizuálně zajímavá, ale vhodnou kombinací plemen si tak chovatel zajistí pestrou škálu vajec a to nejen na Velikonoce.

Pevnost skořápky, technologický aspekt a regionální zvyklost

Z technologického hlediska jsou vejce s bílou skořápkou obecně křehčí než vejce hnědá. To má praktický dopad: hnědovaječní hybridy jsou častější, protože pevnější skořápka snižuje riziko poškození při sběru, manipulaci či transportu. Navíc hnědá skořápka lépe maskuje mechanické nečistoty, což usnadňuje manipulaci a sběr vajec zejména v chovech s volným výběhem nebo venkovních voliérách.

Regionální preference hrají také roli. V zemích jako je například Anglie, a nebo v severských zemích jsou tradičně populární vejce s bílou skořápkou, zatímco ve Střední Evropě nebo v tuzemsku se setkáme spíše s vejci hnědými. Tyto preference se odrážejí i v nabídce nosnic pro drobnochovy a ovlivňují výběr hybridních linií, která kombinují vysokou snášku s odpovídající barvou skořápky podle lokálních zvyklostí. Podobně tomu je s preferencí barvy žloutku - kterou velkochovatelé dokážou ovlivnit složením krmné dávky, ale o tom v jiném článku.

Glosa na závěr

„Kdo ví, co nás čeká v budoucnu. Možná se dočkáme dne, kdy šlechtitelé konečně vyšlechtí husu nebo slepici, která bude snášet zlatá vejce!“